603 564 243
Menu

Velikonoce – vítání jara a oslava nového života

VelikonoceVelikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek. Oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich název se odvozuje od Velké noci. To je ta tajemná noc ze soboty na neděli, kdy došlo k Ježíšově vzkříšení.

Kdy se slaví Velikonoce

Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky. Jejich datum se určuje podle fáze měsíce. První neděle po prvním jarním úplňku je neděle Velikonoční.

V roce 2021 je první jarní úplněk v neděli 28.3.

Přípravy na Velikonoce ale začínají mnohem dříve. 40 dnů před Velikonocemi začíná doba postní. (Velikonocům předchází Masopust.) Půst znamená očistu těla i mysli. Dříve lidé nejedli maso a zdržovali se všech zábav a radovánek. Dnes se k tradici půstu pomalu vracíme. Lidé omezují nezdravé potraviny, snaží se vyhýbat alkoholu, cukru nebo kávě. 

Květná neděle

Květná neděle - kočičkyPoslední postní neděli před Velikonocemi si křesťané připomínají slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma. Lidé ho vítali palmovými ratolestmi jako svého zachránce. Pro připomenutí této události se kostely zdobí květy a světí se kočičky, tedy vrbové větvičky s částečně rozvitými pupeny.

Tento den se také čtou v kostelech Pašije (utrpení – latinsky Passio), tedy části Bible, které popisuje utrpení a vzkříšení Ježíše Krista.

Květnou nedělí vstupujeme do Svatého týdne, který mapuje Ježíšův příběh den po dni až po ukřižování a vzkříšení.

ŘehtačkaZelený čtvrtek

Zelený čtvrtek je připomínkou Ježíšovy poslední večeře. Slavil se židovský svátek Pesach. Ježíš se shromáždil se svými učedníky u večeře. Podle tradice jedli beránka. Při večeři myl Ježíš svým 12ti učedníkům nohy na znamení pokory a sounáležitosti. 

Ježíšových učedníků bylo 12. Ten třináctý, Jidáš, se mezi ně nepočítá, protože Ježíše zradil. Vydal ho vojákům, kteří ho přivedli před královského místodržícího Pontia Piláta.

Přívlastek zelený vznikl podle některých teorií zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Podle tradice se jí tento den něco zeleného. Špenát, salát, hrášek nebo cokoliv jiného. Také se pečou jidáše: zamotané bochánky z vánočkového těsta. Pečivo přípomíná provaz, na kterém se Jidáš oběsil poté, co si uvědomil, co udělal.

Po večerní bohoslužbě odlétaly zvony do Říma. To znamená, že utichnou až do Velikonoční vigílie v noci ze soboty na neděli. Zapovězený zvuk zvonů a zvonku je nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. 

Velký pátek

Velký oátek - koupání v potůčkuVelký pátek je dnem Ježíšova ukřižování. Pontský Pilát odsoudil Ježíše k smrti na žádost davu. Ten samý dav lidí vítal Ježíše na Květnou neděli při vjezdu do Jeruzaléma.

Velký pátek je stejně jako Popeleční středa dnem přísného postu. Křesťané jedí pouze 1 jídlo za den. Účastní se také křížové cesty, která ve 14 zastaveních připomíná Ježíšovu cestu na Golgotu. Ježíš byl bičován, byla mu nasazena trnová koruna, nesl si sám těžký kříž, na který byl následně přibitý.

Na Velký pátek se vážou i některé zvyky, které nejsou součástí křesťanství, ale lidovými tradicemi. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Otevírají se hory a vydávají své poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím – ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.

Bílá sobota

Bílá sobota připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Bílá sobota končí západem slunce a v ten okamžik končí i postní doba. Nejdůležitějším obřadem Velikonoc je vigílie, která se slaví po setmění až do noci. Bohoslužba začíná zapálením ohně, který se posvětí. Od něj se zapálí velká svíce zvaná Paškál. Paškál se přine do temného kostela, kde si od něj každý účastník mše zapálí svoji svíčku. Tento obřad znamená zásadní obrat, kdy do temnoty, strachu a smutku přichází světlo, radost a naděje.  

Bílá barva symbolizuje čistotu, naději a nový život.

MazanecBoží hod Velikonoční

Neděle se slaví bohatým hodováním a návštěvou mše svaté. Lidé si po dlouhých církevních obřadech a půstu konečně mohou vydechnout a užít si zábavu.

Třetí den po Ježíšově ukřižování přišly ženy k Ježíšově hrobu, aby ho pomazaly vonnými mastmi a uložili k věčnému odpočinku. Kámen u hrobu byl ale odvalený, seděl na něm anděl a řekl ženám, že byl Ježíš vzkříšený.

K novodobým rituálům patří odhazování kamenů, které nás tíží.

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělíVelikonoční pondělí byl vždy nejoblíbenější lidový svátek. Lidé měli konečně možnost pořádně si zadovádět, zatancovat a najíst se dosyta. K tomuto dni se také váže nejvíce zvyků a obyčejů. Křesťanské zvyky se mísí s tradičními pohanskými.  Nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.

V Čechách i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je nástroj upletený z několika, většinou 6 – 12, nejčastěji vrbových proutků. Pomlázku pletou chlapci, chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání doprovází odříkávání různých říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí.

Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob.

Doba Velikonoční trvá celých 40 dnů. Po ní následují Letnice, seslání Ducha svatého. Tyto svátky se u nás mimo křesťanské kruhy již neslaví.

Kříž - symbol VelikonocSymboly Velikonoc

Kříž

Kříž je křesťanským symbolem, který připomíná ukřižování Ježíše Krista. Trest ukřižování patřil v Ježíšově době k těm nejtěžší, protože znamenal pomalé umírání na kříži. 

Kraslice - vajíčkoMalování vajec

Vajíčka značí nový život, plodnost a úrodu. Vařenou verzi děvčata pro koledníky malují barvami či zdobí samolepkami. Kraslice, tedy vyfouknutá a ozdobená vajíčka, slouží k ozdobě domácnosti nebo také truhlíků na okně.

Mazanec

Je symbolem slunce a dříve se pekl slaný, v současné době se těsto připravuje nasladko a obsahuje obdobné ingredience jako vánočka.

Kočičky

Jemné a hebké větvičky vrby jívy se světí na květnou neděli. Symbolizují palmové ratolesti, kterými lidé vítali Ježíše při jeho slavném vjezdu do Jeruzaléma. 

Velikonoční beránek

Beránek symbolizuje čistotu a nevinnost. Ježíši se říká Beránek boží. Beránka z piškotového těsta pečeme o Velikonocích pro okrasu.

PomlázkaPomlázka

Pomlázku pletou chlapci z vrbového proutí a zdobí se barevnými mašlemi. Používají ji chlapci při šlehání děvčat nebo děti při koledování.

Zajíček

Podle pověr zajíček přináší velikonoční vejce. Jeho čokoládová ztvárnění bývá součástí výslužek.

Komentáře