603 564 243
Menu

Vánoce: povídání a inspirace pro děti a mš

Vánoční stromečekVánoce jsou nejoblíbenější svátky v roce. Děti milují dárečky, dospělí si užívají sváteční atmosféru, pracovní volno, setkávání s blízkými a hodování.

O Vánocích si připomínáme narození Ježíše Krista, o kterém křesťané věří, že je synem Božím. Ježíš se narodil v Betlémě hodně dávno. Proč je kolem jeho narození tolik rozruchu? Protože Ježíš byl dlouho očekávaný Mesiáš (Spasitel).
Jeho narození doprovázela celá řada znamení, která dokazovala, že on je ten očekávaný Syn Boží — Spasitel světa.

Původ slova Vánoce

Slovo Vánoce pochází z německého Weihnachten. To se skládá ze slov weihen (světit) a Nacht (noc). Doslova bychom tedy mohli přeložit jako posvěcené noci. 

Kořeny Vánoc pocházejí z pohanských oslav zimního slunovratu. První zmínky o jejich oslavách pocházejí ze 4. století z Říma.

V raném středověku byl důležitější svátek Zjevení Páně neboli Tři králové (6. ledna), kdy se mudrcové z Východu přišli poklonit novorozenému Ježíšovi. 

Vánoční příběh

Vánoční příběh

Ježíšův příběh najdeme v Bibli, přesněji v Novém zákoně v evangeliu podle Lukáše a Matouše.

Tesař Josef se měl oženit s dívkou jménem Maria. Ještě před svatbou ale zjistil, že Maria čeká dítě, které nebylo jeho. Chtěl se proto s Marií rozejít. V noci k němu ale ve snu přišel anděl a řekl mu, aby nerušil své zasnoubení s Marií, že dítě, které nosí, je syn Boží.
„Dáš tomu dítěti jméno Ježíš (Spasitel), protože on zachrání svůj lid.“

Josef si vzal Marii za ženu a oba s radostí očekávali narození dítěte. V té době poručil římský císař, že každý občan se musí nechat zapsat v místě, ze kterého pocházela jeho rodina. Josefova rodina pocházela z rodu krále Davida, a tak se musel vypravit do Betléma, města, kde se narodil král David. Vzal tedy Marii a vydali se na dlouhou cestu do Betléma.

Když konečně dorazili do cíle, byly všechny hostince plné. Maria cítila, že přišla její hodina, že se dítě již brzy narodí. Protože nemohli rychle najít žádný vhodný nocleh, uchýlili se do chléva, a tam se narodil malý Ježíšek. Maria ho zabalila do plenek a položila do jeslí.

V okolí Betléma pásli pastýři svá stáda. V temné noci náhle uviděli záři. Byla jasná a oslnivá. Zároveň se ozval andělský hlas: „Nebojte se. Přináším vám radostnou novinu, vám i celému světu. Dnes se vám narodil Spasitel,
Bohem slíbený král, ve městě Betlémě.“ Pastýři spěchali do města, našli tam Marii, Josefa i dítě a poklonili se mu.

Příběh pak pokračuje vyprávěním o Třech králích.

Štědrý večer

Štědrovečerní večeřeDříve byl Štědrý den postním dnem. Adventní půst končil večer, po východu první hvězdy. Štědrovečerní večeře měla podobu obřadu, bylo třeba splnit určitá pravidla. Děti navečer nedočkavě pozorovaly oblohu, aby zahlédly první hvězdu a mohlo se zasednout ke stolu. Během večeře nesměl nikdo vstávat, přinášelo to neštěstí. Na stole byl ubrus a na něm hrst zrní. Na zemi musela ležet sláma, jako symbol minulé i budoucí úrody.
Na stole muselo být dostatek jídla, aby se zaručila hojnost i v příštím roce. Pod talíře se pokládaly drobné peníze nebo kapří šupiny, aby měla rodina dostatek peněz. Pokud někdo nedávno zemřel, prostíralo se i pro něj.

Hostina začínala domácí oplatkou s medem nebo česnekem, který byl považován za ochrannou rostlinu. Po ní polévka a vánoční Kuba — jídlo z hub a krupek. Nechyběla ani kaše — slaná, sladká, prosná, pohanková či krupicová. Ze sušeného ovoce se vařil pokrm zvaný muzika. Luštěniny, kroupy, mák, ovoce, med a česnek byly považovány za symbol hojnosti, takže nesměly na stole chybět.

Dnes považujeme za tradiční vánoční jídlo kapra osmaženého v trojobalu a bramborový salát. Proti nádherné symbolické hostině našich předků naše večeře může působit jednotvárně.

Štědrovečerní zvyky a pověry

Do obřadů Štědrého dne se zapojovalo celé hospodářství. Zvířatům se dávala zvláštní nadílka, která měla zajistit zdraví a plodnost.

Lidé věřili, že kdo celý den nejí, uvidí večer zlaté prasátko.

Oblíbené bylo hlavně věštění budoucnosti. Lidé věřili, že Štědrý večer má
magickou moc a ukáže jim, co na ně v příštím roce čeká.

Házení střevícem: Mladá neprovdaná děvčata házela střevícem směrem ke dveřím. Pokud špička střevíce ukazovala dovnitř, dívka zůstala další rok neprovdána. Když špička ukazovala ven, znamenalo to, že se provdá.

Krájení jablka: Každý člen domácnosti si rozkrojil jablko. Hvězdička znamenala, že bude člověk příští rok zdravý. Křížek oznamoval nemoc nebo smrt.

Loupání jablka: Pokud se dívka chtěla dozvědět jméno svého ženicha, oloupala jablko bez přerušení, aby získala celou slupku vcelku. Tou pak zatočila nad hlavou a odhodila ji. Z tvaru na zemi bylo možné přečíst písmeno, kterým začínalo jméno vyvoleného muže.

Pouštění svíček z lodiček: Do oříškových skořápek se dala svíčka a podle toho, jak dlouho plula, se dalo usuzovat, jaký bude příští rok.

Lití olova: Roztavené olovo se nalilo do nádoby s vodou. Chladnoucí olovo vytvořila tvar, ze kterého se odhadovalo, čemu se nejvíce podobá.

Šupinky do peněženky: Tam, kde měli kapra, schovala hospodyně lesklé šupiny. Věřilo se, že se budou v domácnosti držet peníze.

Cibulové slupky: Hospodář naloupal 12 slupek od cibule, položil je vedle sebe a do každé nasypal trochu soli. Která slupka do rána zvlhla, v tom měsíci mělo být dostatek vláhy. Naopak, která slupka zůstala suchá, označovalo, které měsíce nezaprší.

Půlnoční mše

Noc, která spojuje Štědrý den a následující Boží hod, je posvátná. V tuto noc přišlo na svět děťátko, jehož narození oznamovali andělé. Na počest jeho narození se o půlnoci slaví v kostelech slavnostní mše, které se říká půlnoční.

Vánoční koledování

Vánoční koledování začalo Štědrým večerem. Na venkově chodili na koledu pastýři s celou rodinou. Zapráskali bičem, zatroubili na troubu a zvěstovali narození Ježíška. Později chodily na koledu hlavně děti. Lidé věřili, že když darují koledníkům, tak také dostanou — bohatou úrodu a štěstí v dalším období.

Tradiční vánoční koledy

Svatý Štěpán

Svatý Štěpán byl Žid, který se obrátil na křesťanskou víru. Byl velice vzdělaný a zapálený křesťan. Svým kázáním si ale nadělal mnoho nepřátel. Snažil se svá kázání obhájit, ale byl obviněn z rouhačství a ukamenován.

Na svatého Štěpána se chodilo na koledu. Nejdříve chodil pan farář s učitelem a žehnali příbytkům. Později se z koledování stala zábava pro děti. Chodily s hůlkou, na které byla připevněná betlémská hvězda, a zpívaly koledy. Dostávaly vánočku, ovoce nebo i drobné peníze.

Vánocům předchází doba Adventu.

Chcete dětem přiblížit toto období ve formě příběhů, hádanek a úkolů? Doporučujeme náš inspirovník na téma Advent a Vánoce:

Zdroj obrázků: pixabay.com

Komentáře