603 564 243
Menu

Dušičky – Svátek všech zemřelých: inspirace pro děti a MŠ

Svátek všech zemřelých, lidově nazývaný Dušičky, slavíme každý rok 2. listopadu. 

Dušičky - podzimní čas Nastal podzim. Ze stromů začínají opadávat listy, déšť a plískanice vystřídaly sluníčko, dny se krátí a noci prodlužují. Ptáci odlétají do teplých krajů, zvířátka se ukládají k zimnímu spánku. Přichází nejtemnější čas v roce. Je to čas, kdy vzpomínáme na ty, kteří již nejsou mezi námi. Na přelomu měsíců října a listopadu slavíme svátky, které propojují náš svět se světem zemřelých.

Jako všechny tradice, i Dušičky mají svůj příběh. V tento den prý mohou duše zemřelých zpátky na svět. Pomáhají svým blízkým nebo odplácejí těm, kteří jim v životě ubližovali. Tradiční zvyk, zapalování svíček, umožňuje duším najít cestu k živým. 

Svátek všech svatých

Svátku zesnulých předchází křesťanský svátek Všech svatých, který slavíme 1. listopadu.

Svatý VáclavKdo jsou to svatí? Podle křesťanské katolické tradice jsou svatí lidé, kteří žili dobrý život. Pomáhali ostatním, byli skromní a laskaví. Svatých je velké množství, bývají patroni různých národů, povolání a dalších skupin lidí.
Některé svaté děti znají:

  • Svatý Václav je patronem Česka. Bývá zobrazován na koni s praporem.
  • Svatý Martin přijíždí 11. listopadu na bílém koni a přináší s sebou sníh.
  • Svatý Mikuláš byl biskup, který pomáhal chudým, zvláště dětem. V předvečer jeho svátku chodí za dětmi Mikuláš s andělem a čertem a nadělují dárečky.
  • Na svatou Barboru trháme v prosinci větvičky třešně, které do Vánoc rozkvetou, říkáme jim barborky.
  • Svatá Lucie má také svátek v prosinci. O ní se říká, že Lucie noci upije.

Dušičkové tradice

Dušičky jsou příležitostí navštívit hřbitov.O Dušičkách chodí lidé na hřbitov. To je posvátné místo, kde odpočívají jejich blízcí. Přinesou květiny nebo věnce na hrob a zapálí svíčku.
Je to příležitost připomenout si s rodinou či přáteli zážitky s těmi, kteří už nejsou s nimi. Podívat se na fotky, zasmát se i zaplakat.
Věřící se za zemřelé modlí a slouží mše.

Na hrob se odpradávna dávaly květiny. Typickou květinou na hřbitově je chryzantéma. Tato květina pochází z Japonska a může mít bílou, oranžovou, tmavě červenou, fialovou nebo žlutou barvu.
Na hrob se dávají také věnce. Jsou symbolem nekonečnosti a stále se opakujícího koloběhu života.

O dušičkové době se rozšířila řada pověr a zvyků. Podle jedné z nich se duše zemřelých jednou za rok vracejí, proto pro ně hospodyně chystaly jídlo. Musely schovat všechny ostré předměty, aby se o ně duše nezranily.
Hořící svíčky ukazovaly duším cestu a měly je svým způsobem přilákat.

Další pověra říká, že o půlnoci se koná tajná mše, na kterou nesmí přijít žádný živý člověk. Kdyby se přesto někdo odvážil, duše ho roztrhají.

O těchto svátcích se peklo zvláštní pečivo. Šlo hlavně o „dušičkový chléb“. Ten se připravoval k uctění zemřelých i na slavnostní stůl. Zároveň bylo zvykem pečivo ve tvaru kříže či zkřížených kostí rozdávat žebrákům.

Samhain

Svátek Samhain slavili Keltové v dávné minulosti. Měli rok rozdělený na dvě části, světlejší část — léto, a tmavší část — zimu. Samhain znamená v galštině „konec léta“ a označuje přechod mezi těmito dvěma polovinami, je to také symbol přechodu mezi živými a mrtvými.

Legenda říká, že v této době je stěna mezi naším světem a světem zemřelých nejtenčí. Na jedinou noc v roce se otevírají brány vílích kopců, kde sídlí padlí bohové a duše mrtvých. Tajemné bytosti procházejí třpytivými dveřmi do našeho světa.

Halloween - anglosaská alternativa DušičekHalloween

Ze svátku Samhain se stal Halloween. Ten se dnes slaví po celém anglosaském světě v předvečer svátku všech svatých, 31. října. Halloween není tolik o vzpomínání, jako spíše o strašidelné zábavě.
Děti se oblékají do děsivých kostýmů a chodí na koledu. Říkají „Trick or treat“, což se dá volně přeložit jako „Koledu, nebo ti něco vyvedu“. Dostávají sladkosti i drobné peníze. K Halloweenu patří také strašidelná výzdoba, jejímž základem jsou vydlabané dýně.

Pracovní list ke stažení zdarma: Pracovní list Dušičky

Chcete dětem přiblížit tento den ve formě hádanek a úkolů? Doporučujeme náš inspirovník na téma Dušičky:

Pár poznámek o pohřebních tradicích 

Při studiu podkladů pro inspirovníky a dušičkovou stezku, jsem prošla celou řadu zajímavých materiálů. Zaujalo mě, že zvyky a obyčeje vztahující se ke slavení památky zesnulých se u různých národů do velké míry překrývají. Z toho lze usuzovat, že vznikly v dávných dobách, na základě podobných představ o životě po smrti.

  • Mrtvým bylo obětováno na cestu do posmrtného života jídlo a pití, aby se na dalekou pouť osvěžili.
  • Pohřeb byl provázen hlučnými pitkami, při kterých ustupovala smutná nálada bujnému veselí.
  • Duše se pak pravidelně vracela k mohyle či hrobu, aby se potěšila z přichystaných obětí.

Křesťanská církev se stavěla proti pohanským rituálům zásadně odmítavě, ale bylo velmi těžké lidové obyčeje vymýtit. Za pohanský přežitek pokládala církev i kruté projevy žalu, kde si truchlící rvali vlasy a drásali obličej a tělo. 

Naši předkové, staří Slované, se také bránili pohřbívání mrtvých na hřbitově. Raději pohřbívali nebožtíky na polích a v lesích, aby měli volnost a kontakt s divokou přírodou. Církev tyto zvyklosti trestala pokáním a pokutou.

Hana Müllerová

Komentáře