Ženy potřebují k životu radost

Vznikající platforma Ženy v byznysu pořádala přednášku psychologa a terapeuta Milana Studničky s provokativním názvem „Ubližuje ženám vrcholová manažerská pozice?“ Lektor Milan Studnička vyvolal nedávno bouřlivou diskuzi svým článkem o škodlivosti vrcholového sportu pro ženy 

Přiznám se, že jsem byla připravená na konfrontaci. Sám název přednášky ve mně vyvolával negativní emoce. Proč by ženám měla ubližovat manažerská pozice, když k ní podle mě mají ty nejlepší předpoklady?

Nakonec se z toho vyklubala docela zajímavá a inspirativní přednáška, ze které jsem si přinesla několik postřehů, o které bych se s vámi ráda podělila.

 

Výchova chlapců v Čechách

V naší společnosti vychovávají děti především ženy. Nejen v rodině, ale i ve školách. Malí chlapci nereagují na výchovu žen pozitivně. Mají tendenci neposlouchat a dělat si věci po svém. Muže poslouchají lépe a ochotněji.

Co se stane, když muže vychovávají pouze ženy?

  • Případ první. Muž se přizpůsobí. Je na ženy hodný, ale nechá ženu, aby všechno řídila. Ženu zpravidla takový vztah neuspokojuje.
  • Případ druhý. Kluk se zasekne, jeho vztah k ženám zamrzne. Takový muž se ženám líbí, ale on většinou hledá povyražení jinde. Věnuje se sportu, hledá adrenalin a utíká před závazky a zodpovědností.
  • Případ třetí. Muž vypíná. Nevnímá to, co žena říká. Milan k tomuto typu uvedl příklady ze své terapeutické praxe, kdy za ním přicházejí manželské páry. On je v pohodě, má pocit, že žena je jen trochu nespokojená. Ona je těsně před finálním rozhodnutím ho opustit.

Sourozenecké konstelace

Milan studnička představuje nejčastejší modely rodiny

Vedle rodičů mají velký vliv i sourozenci. U nás je trend mít děti 2-3 roky po sobě, aby si děti mohly spolu hrát. Orangutaní samice mají rozestup mezi mláďaty 7-8 let. Opice intuitivně vědí, že výchova a uvedení dítěte do života zabere hodně práce a energie. Zvládat péči o 2 malé děti najednou je extrémně náročné.

Jaká jsou největší rizika u jednotlivých sourozeneckých konstelací?

Starší chlapec, mladší dívka
Chlapec holčičku často tyranizuje. Ona buď rezignuje, nebo se snaží bojovat po svém. Brzy zjistí, že nejlépe funguje provokace. Kluka vyprovokuje a on to pak schytá od rodičů.

Starší dívka, mladší chlapec
Holčička brášku sekýruje, křičí na něj, snaží se ho vychovávat. Brácha je pak submisivní. Nebo se s ní snaží bojovat, hádá se s ní.

Dva chlapci
Mezi bratry panuje velká rivalita. Největší problémy způsobují nešetrné zásahy rodičů. Často je později jeden úspěšný a druhý neúspěšný.

Dvě dívky
Sestry mají mezi sebou v dětství ze všech konstelací nejkonfliktnější vztah.

Rozdíly mezi muži a ženami

Muži mají tendenci porovnávat se mezi sebou, organizují se podle síly. Ženy se více snaží domluvit. Přirozeně se organizují podle autority, což v praxi často znamená od té nejstarší. (Viz. obrázek vlevo, kde jsou naznačené principy organizace v čistě ženských a mužských kolektivech.)

Jak předcházet problémům v pracovních kolektivech?

Pokud je nadřízená žena, musí dát muži prostor a projevovat mu respekt. Pokud je nadřízená mladší žena, musí se chovat s úctou k ostatním (ženám i mužům) a snažit se budovat dobré vztahy. Ptát se na radu a zjišťovat názory ostatních. 

 

Pokud chce muž uspět v ženském kolektivu,

  • nesmí se žen bát,
  • nesmí být moc tvrdý,
  • nesmí protěžovat jednu ženu.

Proč se kluci perou?

Kluci neumějí spolupracovat. Nemají to v sobě. Musí se to postupně naučit. 3leté holčičky jsou zpravidla schopné si spolu hrát a něco tvořit. Chlapci se v tomto věku většinou oťukávají, pošťuchují a nakonec se poperou. Je to přirozené. Teprve časem se učí spolupracovat. Pokud jim nezakazujeme se prát, ale trpělivě je učíme spolupracovat, prokazujeme jim i celé společnosti tu nejlepší službu.

Žena v sobě nemá rivalitu, hůře snáší konflikty. Chlapi se pohádají, vyříkají si to a zapomenou. Ženy v sobě nesou konflikt déle, často i několik let.

Chlapi jsou lepší krizoví manažeři.

Ženy lépe vedou týmy dlouhodobě.

Škodí tedy ženám manažerská pozice?

Rozhodně ne. Ženy jsou empatické, dokáží lépe spolupracovat, motivovat lidi, posouvat je dále.

Ale je dobré si uvědomit, že ženy jsou jiné než muži.

Ženy potřebují ke svému životu především radost. Pocit že jsou milované. Harmonii. Lásku. Nejsou přirozeně soutěživé ani nemají touhu se prosadit.

Pokud si uvědomíme biologicky a kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami a budeme je respektovat a aplikovat v praxi, bude se nám lépe žít.

 

Podle přednášky Milana Studničky sepsala Hana Krejčí.

Milan Studnička své postřehy publikuje na webu Dovychovat.

 

Sdílejte ...


Komentáře

  1. Lenka Mrázová 18. června

    Hanko,
    naprosto přesně vystiženo. Diky za velmi přehledný text.
    Lenka

  2. Míša Holišová 21. června

    Nerozumím článku. Jsem žena. Vedla jsem smíšené i ryze ženské týmy. Pohybovala jsme se v “mužských” oborech (elektro, automotive atd.) i ženštějších (vzdělávání, rodinné centrum). Dohromady něco málo přes 15 let.
    A opravdu nechápu, kde pan Studnička došel k tomu, že žena ve vedoucí funkci se má chovat s úctou, snažit se budovat vztahy, zjišťovat názory ostatních. Muž vedoucí tohle dělat nemá? Já tohel považuju za naprostý základ bez ohledu na pohlaví i věk šéfa i zbytku týmu. Další perla je hned v dalším odstavci. Pokud muž bude v mužském kolektivu protěžovat jednoho muže, bude se týmu bát a bude nepřiměřeně tvrdý, bude to ok? Patrně nikoli. Není to žádné specifikum, zase je to zcela normální grunt pro každého šéfa.
    Snad je to jen nepochopení nebo ne zcela dokonalý záznam myšlenek. Každopádně bych se zamyslela nad celkovým vyzněním toho, jak se má ve vedoucí pozici chovat muž a žena. Co ona musí a on? Může? Měl by? Nebo jsou na něj kladeny jiné nároky a nemusí? Proč? Kým?
    Muži a žens jou jiné a je dobré vnímat je doplňky a vnímat synergie. Mám s tím i osobní dobrou zkušenost. Ale takto prosím ne.

    • Hana Krejčí 22. června

      Děkuji za komentář. Já to vnímám tak, že ženy a muži mají tendenci k určitému typu chování a prožívání, a na to chtěl Milan Studnička upozornit. Respekt k podřízeným by měl být samozřejmostí u mužů i u žen.

  3. Jiří Procházka 12. července

    Asi bych se do toho neměl plést, ale jako poradenský psycholog, manželský a rodinný poradce a psychoterapeut se potřebuju vyjádřit, že to stojí především na genderových stereotypech a sebenaplňujících se proroctvích. Připomíná mi to místy ono “socialistické” – muž je hlavou rodiny a žen krkem, který jím kroutí. Nebyl jsem na přednášce, tak vycházím jen z těch zápisků a místy mě lekají a rozčilují.

    “Jak předcházet problémům v pracovních kolektivech?
    Pokud je nadřízená žena, musí dát muži prostor a projevovat mu respekt. Pokud je nadřízená mladší žena, musí se chovat s úctou k ostatním (ženám i mužům) a snažit se budovat dobré vztahy. Ptát se na radu a zjišťovat názory ostatních.”

    To mi vysvětlete, proč to má být takto genderově podmíněno – tedy když bude nadřízený muž, nemusí dávat prostor ženám, protože to jsou ženy a on muž?

    “Ženy potřebují ke svému životu především radost. Pocit že jsou milované. Harmonii. Lásku. Nejsou přirozeně soutěživé ani nemají touhu se prosadit.” To je nesmysl :/ Chcete tím říct, že muži především radost a pocit být milován nepotřebují, že žijí ze soutěživosti a prosazování se (oproti ženám)? Že nemají empatii? Tenhle odstavec přesně vystihuje zdroj tzv. toxické maskulinity. Milan Studnička si to neuvědomuje, protože na tohle nemá vnímavost, vzdělání, ale tohle, tento přístup, je přesně to, co vede k fenoménu označovaném toxická maskulinita.

    Jak říkám – stereotypy a sebenaplňující se předtuchy.

    “Pokud si uvědomíme biologicky a kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami a budeme je respektovat a aplikovat v praxi, bude se nám lépe žít.” Proč? Co jsou ty biologické rozdíly? Co jsou kulturní rozdíly? Proč se mají respektovat, proč s nimi nepracovat? Kulturní rozdíl znamená místní a časovou podmíněnost – není to celé o tom je petrifikovat a naturalizovat a pak se na ně odvolávat jako na přirozené a nutné? Uvědomme si, že ty kulturní rozdíly např. znamenají, že 95 % případů domácího násilí zažijí ženy. Nebo gender pay gap… Proč se tyto kulturní rozdíly mají respektovat?

  4. Jana Valdrová 13. července

    Nemají. Ženy a muži se chovají a jednají situativně. Pohlaví je jeden z řady faktorů. Pan Studnička neuvádí žádná data, která by jeho úvahy dokládala.

Okomentuje příspěvek