Nový leadership, aneb jak vést a motivovat zaměstnance

DSC_5695Pokračování rozhovoru s RNDr. Michaelou Hrdličkovou, MBA, ředitelkou společnosti Biogen a 1. viceprezidentkou Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

První část rozhovoru na téma slaďování práce a rodiny

Jak to máte u vás práci, co se týká slaďování práce a rodiny. Jste vstřícný zaměstnavatel?

V současné době máme 29 zaměstnanců, začínali jsme s pěti. Byly jsme většinou čistě ženský kolektiv, ale cítila jsem, že potřebuji mít genderově vyrovnanější tým. Ten současný funguje opravdu úžasně. Když přijímám zaměstnance,  je pro mě důležité, jaké má znalosti a zkušenosti, co dělal a co chce dělat. Ale stejně důležité je, co je to za člověka, jaké má hodnoty, jak zapadne do týmu. Příjemná atmosféra na pracovišti je základ. Stačí jeden člověk, který dokáže hodně pokazit. Je negativní, toxický. Potom se všechno věnuje řešení špatné atmosféry a málo se věnuje práci. My jsme mezinárodní firma, nemáme v naší pobočce příliš mnoho zaměstnanců, ale musíme dodat stejné výsledky a dokumentaci jako ostatní pobočky. Je skvělé, že to zaměstnanci chápou, pracují naplno a hlavně dodržují pravidla, na kterých jsme se společně dohodli. Velice si jich za to vážím.

V 18 hodin domů!

Máme tolik povinností a úkolů, že všichni máme tendenci trávit v práci příliš mnoho času. Tak jsme udělali takové pravidlo, že všichni musí odejít v 18 hodin domů. Pokud chtějí zůstat, musí mít vážný důvod a musí to mít ode mě povoleno. No, teď mě napadá, že se to nějak v poslední době nedodržuje, musím to znovu připomenout…

Pořídili jsme karty na sporty a udělali jsme několikadenní workshop pro zaměstnance, zaměřený na work-life balance. Práce není všechno, mluvili jsme o výživě, o cvičení, o vztazích atd.

Naučila jsem své zaměstnance, že pokud mají příliš mnoho úkolů najednou a nemohou je zvládnout, aby nechodili po chodbách a nestěžovali si všem v okolí, ale přišli za svým nadřízeným a domluvili se na postupu, co udělat nejdříve a co odložit.

Řešit se dá vše. Jen je potřeba komunikovat.

DSC_5751Velký problém nejen ve firmách, ale obecně v naší společnosti, je s komunikací. Lidi se možná bojí nebo neví, jak na to, přijít za svým nadřízeným a říct mu, že s něčím nesouhlasí a chtěli by změnu. Mnohdy oprávněně. Někteří nadřízení nenaslouchají. Já jsem asi jiný typ nadřízeného. Prosazuji principy leadershipu. Motivovat lidi, posouvat je a hlavně být flexibilní, protože spousta věcí se každý den mění. Moji roli vidím v tom, pomáhat lidem orientovat se, co je hlavní, co musíme udělat hned a co počká. Pořád chodí nové a nové úkoly, ale vždycky je možné to zvládnout. Je maximálně důležité, aby nadřízení měli otevřené dveře, naslouchali a snažili se vnímat emoce ve firmě.

Není to jednoduché. Většina z nás má zaplněný diář, máme program nastavený po  půlhodinách. Chceme taky někdy jít domů. Já  mám nastavené pravidelné schůzky s kolegy, kdy řešíme situaci, jak jsem popsala. Je to časově náročné, svoje úkoly někdy díky tomu přesunuji na později. Ale je pro mě důležité, aby byli zaměstnanci v pohodě a motivovaní. Četla jsem, že dnes jsou úspěšní šéfové, kteří jsou flexibilní a dokážou se přizpůsobovat neustále se měnícímu prostředí a zároveň dokážou pracovat s emocemi.

Nepřemýšlela jste o tom, jak tyto své schopnosti leadershipu využít třeba v samostatném podnikání?

Nikdy jsem se necítila být povolána někomu radit. Každý člověk je tak individuální, že mu druhý nemůže říkat, co má dělat. Na druhou stranu, když začínáte v práci nebo soukromém životě něco nového, potřebujete povzbuzení, inspiraci. Nebo jiná situace – některé ženy cítí jako velký problém, když jejich děti vylétnou z hnízda. Mnohé si ani nevzpomenou na to, co je dřív bavilo. Jsou zavřené, potřebují někoho, kdo by jim pomohl znovu najít radost. Každodenní život a starosti jim omezí způsob myšlení a oni najednou zapomenou, že kdysi bývaly šťastné.

A tak jsem vyslyšela různá přání a doporučení svého okolí a začala jsem dávat dohromady projekt, který bude podporovat ženy v jejich nových začátcích a pomáhat jim prožívat plnohodnotně svůj život. Je to takový můj projekt, kterému ve firmách říkáme „social responsibility“. Mně to jde od srdce…

Líbí se mi, jak víte přesně, co chcete a jdete za tím. Kde berete svoji sebejistotu?

Sebejistotu necítím ve všech oblastech, ale v mojí pozici bych ji měla vyzařovat, abych byla oporou a tahounem pro svůj tým. Když je zle, tak je to právě nadřízený, kdo musí tým podržet, být vyrovnaný a silný.

Samozřejmě musím na sobě pracovat. Vím, kde jsou moje silné stránky, a vím také, jaké jsou moje slabší stránky. Ale nestydím se za to. Každý člověk je jiný. Mohu si dovolit to přiznat. Moje sebejistota je spíše autenticita.

Podpora silných stránek zaměstnanců

Myslíte si, že dobrým leaderem se člověk rodí nebo se jím může stát?

S něčím se člověk narodí, ale na všem se musí pracovat. Něco odkoukáte, něco nastudujete, něco vám řekne intuice. Čím dál více jsem přesvědčená, že dnešní leader musí do pozice dozrát, projít různými složitějšími situacemi. Už nejsou doby klasického managementu, nařizování, kárání za chyby, vedení z pozice síly. Současný trend vedení lidí je směrování, komunikování, motivování, naslouchání, poučování z chyb, upozaďování ega nadřízeného, schopnost akceptovat názory druhých, dělat kompromisy. Není to jednoduché, vyžaduje to zralost a dostatek energie. Já ve vedení lidí využívám také zkušenosti z rodiny, z výchovy dětí, z partnerského života, atd.

Člověk se nesmí bát přiznat, že kromě toho, že dělá mnohé správně, dělá také spoustu chyb.

Chyba nadřízených je snažit se zdokonalovat lidi v tom, co neumí. Pro firmu i zaměstnance je velmi přínosné posilovat silné stránky.

Děkuji za inspirativní rozhovor
Hana Krejčí

 

Biografie

Michaela-Hrdlickova-webNarodila jsem se v Brně, vystudovala jsem gymnázium a přírodovědeckou fakultu, všeobecnou biologii a pak jsem se specializovala na mikrobiologii. Získala jsem titul RNDr.

Nějakou dobu jsem pracovala ve fakultní nemocnici v laboratoři, pak jsme se odstěhovali za manželovou prací do Ostravy, já jsem nastoupila do laboratoře lékařské genetiky, ale záhy jsem zjistila, že jsem těhotná. 6 let jsem byla s dětmi doma. Během mateřské dovolené jsem pomáhala spolužačce při rozjezdu firmy Fann. Nejdříve jsem překládala materiály a postupně jsem zjistila, že dokážu lidi přesvědčit, když prodávám věci, kterým sama věřím.

Po mateřské jsem začala pracovat ve farmaceutické firmě jako obchodní zástupce a postupně jsem se vypracovala až na ředitelku mezinárodní firmy.

Osobní webové stránky

 


Komentáře

Okomentuje příspěvek